uvádím zde text, jak byl publikován - tedy i se zásahy editora. někdy věci prospěly, ale na několika místech se příliš nepovedly... celé číslo časopisu naleznete také zde ve formátu pdf.

Sdružení pacientů Primum non nocere zasáhlo do života země
Skandál, který otřásl Polskem

Na konci ledna se i do českých médií dostaly zprávy o skandálu, který pohnul celým Polskem. Na pohotovosti v Łodzi se obchodovalo s mrtvými. Majitelé pohřebních ústavů platili řidičům sanitek i lékařům za poskytování informací o zesnulých, kterým přezdívali "skóra" (kůže). Za jednu dostali pracovníci pohotovosti 12 až 18 tisíc, o které se údajně dělili lékaři, řidiči a pracovníci dispečinku.

V novinách Gazeta Wyborcza objevila rozsáhlá reportáž, odhalující tento amorální obchod. Kauzu začala vyšetřovat prokuratura a v průběhu února pak bylo přes deset lidí obviněno a někteří vzati do vazby. O obdobných obchodech se čas od času mluvilo i u nás nebo na Slovensku. Co však vyvolalo skutečně obrovský šok, bylo podezření, že někteří lékaři a řidiči schválně jezdí pozdě, ošetřují liknavě nebo podávají lék Pavulon, který vyvolává ochabnutí svalstva a pacient pak umírá udušením. Dosud se žádné z těchto obvinění neprokázalo, ale kauza se stala tématem číslo jedna pro celé Polsko. Vyjadřovali se k ní prezident, arcibiskup, ombudsman i představitelé všech politických stran. Mnoho Poláků pokládá ovšem łodźský případ za pouhý vrcholek ledovce - napovídá tomu i fakt, že obdobná praxe se měla vyskytovat i v dalších městech. Vyšetřování v Olsztyně vedlo k propuštění čtyř zaměstnanců a prokuratura zvažuje podání trestních oznámení.
Možnost úmyslného zabíjení rozhodně odmítla Lékařská komora a odborové svazy pracovníků ve zdravotnictví. Naopak obvinila novináře, že zveřejnili nepodložená tvrzení a vyvolávají atmosféru strachu a pořádají "hon na doktory". O obžalovaných, u nichž je důvodné podezření, že prodávali informace o zesnulých, mluví jako o černých ovcích, ojedinělých výjimkách a diskuse o krizi etiky ve zdravotnictví považují za neopodstatněné.

V celé kauze se významně angažuje občanské Sdružení pacientů Primum non nocere (Především neškodit). Konstatuje, že snaha bagatelizovat závažná pochybení a odvést pozornost jinam není od lékařské komory a odborářů ničím novým. S touto strategií se v Polsku pracuje již delší dobu. Sdružení pacientů bylo založeno v roce 1998 a hájí práva pacientů někdy i velmi radikálně. Snaží se poukazovat na omyly lékařů a špatnou situaci poškozených pacientů a jejich rodin, kteří jen málokdy uspějí se svými stížnostmi u soudů, ať už v občansko-právních procesech nebo u lékařských soudů. Aktivity Sdružení jsou velice rozmanité, od pořádání demonstrací (naposledy 11. února tohoto roku na Světový den nemocných), přes účast v parlamentních volbách v roce 2001 nebo stížnost podanou k ochránci lidských práv při Radě Evropy. Návrh na rozpuštění Odborového svazu anesteziologů, jež Sdružení podalo, vedl k ukončení stávky anesteziologů trvající tři měsíce. Za tuto dobu tří měsíců se úmrtnost zvýšila o 16% oproti průměru; tato odchylka je nejvýraznější za několik let a podle tohoto občanského sdružení byla přímým důsledkem stávky.

Sdružení vzbuzuje velké emoce. Ani jeho kritici mu nemohou upřít schopnost přilákat pozornost a zaujmout média. Velký podíl na tom má určitě dr. Adam Sandauer, prezident sdružení. Sám utrpěl nepovedenou operací a boj za změny, které by znemožnily skrývání pochybení lékařů, považuje za své poslání. Využívá k tomu zkušeností z politiky i značné organizační schopnosti a obrovské odhodlání. Pomáhá poškozeným medializovat jejich případy, rozesílá informace o činnosti médiím, píše poslancům i premiérovi. Je mu však také vyčítáno přílišné autoritářství, mnozí lékaři ho nazývají notorickým stěžovatelem, kterému jde jen o to objevit se co nejčastěji v televizi. Renomovaný týdeník Polityka o něm uveřejnil nelichotivou reportáž, aniž by se ale její autor s A. Sandauerem setkal nebo ho zkontaktoval. Stačila vyjádření jeho odpůrců a výroky vytržené z kontextu. A. Sandauer podal na časopis trestní oznámení. Nejnověji se soudí kvůli antisemitským nadávkám, které se objevily v knize hostů na internetové stránce sdružení.

Novináři, kteří jako první přišli s reportáží o praxi na pohotovosti v Łodzi, byli některými lékařskými organizacemi zatracováni za znevažování lékařské profese jako celku, některé krajské lékařské komory je chtěly žalovat za šíření poplašné zprávy. Obdobnému obvinění čelilo v létě minulého roku i Sdužení Primum non nocere. Důvodem byla stránka v novinách obsahující seznam stížností na lékaře. Vyžadovaný byl pouze podpis, aby se předešlo anonymním udáním. Současný polský ochránce veřejných práv, prof. A. Zoll (podle názoru sdružení ve velmi dobrých vztazích s lékařskou lobby) navrhl ministrovi spravedlnosti zahájit vyšetřování pro podezření pomluvy. Sdružení v tom vidí snahu zlikvidovat příliš hlasitého kritika. Také současný ministr zdravotnictví nemá příliš ochotu jednat se sdružením - důvodem by mohlo být, že byl ředitelem nemocnice, kde pracoval jeden z lékařů, který se podílel na nezdařené operaci A. Sandauera.

Přestože sdružení přežívá pouze z darů členů a sympatizantů, až donedávna poskytovalo bezplatnou právní poradnu (nyní pouze pro lidi s minimálními příjmy a členy sdružení). Snaží se spolupracovat s podobnými organizacemi v Evropě a zejména změnit příslušnou legislativu. Kromě varšavské centrály existují pobočky v dalších sedmi městech. Podle sdružení ročně trpí následky špatného léčení přes deset tisíc lidí. Avšak soudní spory o náhradu vyhraje jen několik set lidí. Ostatní, často v tíživé ekonomické i zdravotní situaci, zůstávají bez pomoci. Cílem sdružení je změnit strukturu a pravomoci lékařských soudů. Dosud zde pacienti nemohou vystupovat jako strana žalující, ale pouze jako svědkové, a celé řízení je neveřejné. Profesní solidarita dosud často bránila potrestání chybujících lékařů. Například v roce 1998 bylo pravomocně odsouzeno pouze 0,8% lékařů, v roce 1999 zhruba 5% (100 z 1900 stížností). Sdružení za svůj velký úspěch pokládá vznik instituce Zástupce pacientů, kterému mohou být podávány stížnosti na špatný postup lékařů. Nejedná se však o státní úřad, je svázána se zdravotními pojišťovnami. Ale ani zde se poškození často nedovolají spravedlnosti, protože dochází k manipulaci s lékařskými záznamy dříve, než jsou poskytnuty inspektorům.

Skandál v Łodzi je veřejností velmi důkladně sledován a tlak na plné vyšetření se snad stane prvním krokem k potřebným reformám, které by zabránily, aby se obdobné případy "zametaly pod koberec" (bývalý ředitel łodźské pohotovosti přiznal, že o možném obchodování s mrtvými věděl od začátku 90. let, ale nenašel nikdy dostatečné důkazy). Je však zřejmé, že dosáhnout dlouhodobého cíle - povznést úroveň zdravotnictví na švédskou úroveň (systém pojištění, přiznaná odpovědnost za pochybení atd.) - se tomuto občanskému sdružení hned tak nepodaří.

Přesto však je polské Sdružení pacientů Primum non nocere patrně nejvýraznějším občanským hnutím na poli zdravotnictví v postkomunistickém bloku.

Více informací o sdružení a aktuálním vývoji kauzy obchodu s mrtvými (v polštině a angličtině) naleznete na internetových stránkách: http://www.sppnn.org.pl/