uvádím zde text, jak byl publikován - tedy i se zásahy editora. někdy věci prospěly, ale na
několika místech se příliš nepovedly... celé číslo časopisu naleznete také
zde ve formátu pdf.
Sdružení pacientů Primum non nocere zasáhlo do života země
Skandál, který otřásl Polskem
Na konci ledna se i do českých médií dostaly zprávy o skandálu, který pohnul
celým Polskem. Na pohotovosti v Łodzi se obchodovalo s mrtvými. Majitelé pohřebních ústavů
platili řidičům sanitek i lékařům za poskytování informací o zesnulých, kterým přezdívali
"skóra" (kůže). Za jednu dostali pracovníci pohotovosti 12 až 18 tisíc, o které se údajně
dělili lékaři, řidiči a pracovníci dispečinku.
V novinách Gazeta Wyborcza objevila rozsáhlá reportáž, odhalující tento amorální obchod. Kauzu
začala vyšetřovat prokuratura a v průběhu února pak bylo přes deset lidí obviněno a někteří vzati
do vazby. O obdobných obchodech se čas od času mluvilo i u nás nebo na Slovensku. Co však vyvolalo
skutečně obrovský šok, bylo podezření, že někteří lékaři a řidiči schválně jezdí pozdě, ošetřují
liknavě nebo podávají lék Pavulon, který vyvolává ochabnutí svalstva a pacient pak umírá udušením.
Dosud se žádné z těchto obvinění neprokázalo, ale kauza se stala tématem číslo jedna pro celé
Polsko. Vyjadřovali se k ní prezident, arcibiskup, ombudsman i představitelé všech politických
stran. Mnoho Poláků pokládá ovšem łodźský případ za pouhý vrcholek ledovce - napovídá tomu i
fakt, že obdobná praxe se měla vyskytovat i v dalších městech. Vyšetřování v Olsztyně vedlo k
propuštění čtyř zaměstnanců a prokuratura zvažuje podání trestních oznámení.
Možnost úmyslného zabíjení rozhodně odmítla Lékařská komora a odborové svazy pracovníků ve
zdravotnictví. Naopak obvinila novináře, že zveřejnili nepodložená tvrzení a vyvolávají atmosféru
strachu a pořádají "hon na doktory". O obžalovaných, u nichž je důvodné podezření, že prodávali
informace o zesnulých, mluví jako o černých ovcích, ojedinělých výjimkách a diskuse o krizi etiky
ve zdravotnictví považují za neopodstatněné.
V celé kauze se významně angažuje občanské Sdružení pacientů Primum non nocere (Především
neškodit). Konstatuje, že snaha bagatelizovat závažná pochybení a odvést pozornost jinam není
od lékařské komory a odborářů ničím novým. S touto strategií se v Polsku pracuje již delší dobu.
Sdružení pacientů bylo založeno v roce 1998 a hájí práva pacientů někdy i velmi radikálně. Snaží
se poukazovat na omyly lékařů a špatnou situaci poškozených pacientů a jejich rodin, kteří jen
málokdy uspějí se svými stížnostmi u soudů, ať už v občansko-právních procesech nebo u lékařských
soudů. Aktivity Sdružení jsou velice rozmanité, od pořádání demonstrací (naposledy 11. února
tohoto roku na Světový den nemocných), přes účast v parlamentních volbách v roce 2001 nebo
stížnost podanou k ochránci lidských práv při Radě Evropy. Návrh na rozpuštění Odborového svazu
anesteziologů, jež Sdružení podalo, vedl k ukončení stávky anesteziologů trvající tři měsíce. Za
tuto dobu tří měsíců se úmrtnost zvýšila o 16% oproti průměru; tato odchylka je nejvýraznější za
několik let a podle tohoto občanského sdružení byla přímým důsledkem stávky.
Sdružení vzbuzuje velké emoce. Ani jeho kritici mu nemohou upřít schopnost přilákat pozornost a
zaujmout média. Velký podíl na tom má určitě dr. Adam Sandauer, prezident sdružení. Sám utrpěl
nepovedenou operací a boj za změny, které by znemožnily skrývání pochybení lékařů, považuje za
své poslání. Využívá k tomu zkušeností z politiky i značné organizační schopnosti a obrovské
odhodlání. Pomáhá poškozeným medializovat jejich případy, rozesílá informace o činnosti médiím,
píše poslancům i premiérovi. Je mu však také vyčítáno přílišné autoritářství, mnozí lékaři ho
nazývají notorickým stěžovatelem, kterému jde jen o to objevit se co nejčastěji v televizi.
Renomovaný týdeník Polityka o něm uveřejnil nelichotivou reportáž, aniž by se ale její autor s
A. Sandauerem setkal nebo ho zkontaktoval. Stačila vyjádření jeho odpůrců a výroky vytržené z
kontextu. A. Sandauer podal na časopis trestní oznámení. Nejnověji se soudí kvůli antisemitským
nadávkám, které se objevily v knize hostů na internetové stránce sdružení.
Novináři, kteří jako první přišli s reportáží o praxi na pohotovosti v Łodzi, byli některými
lékařskými organizacemi zatracováni za znevažování lékařské profese jako celku, některé krajské
lékařské komory je chtěly žalovat za šíření poplašné zprávy. Obdobnému obvinění čelilo v létě
minulého roku i Sdužení Primum non nocere. Důvodem byla stránka v novinách obsahující seznam
stížností na lékaře. Vyžadovaný byl pouze podpis, aby se předešlo anonymním udáním. Současný
polský ochránce veřejných práv, prof. A. Zoll (podle názoru sdružení ve velmi dobrých vztazích
s lékařskou lobby) navrhl ministrovi spravedlnosti zahájit vyšetřování pro podezření pomluvy.
Sdružení v tom vidí snahu zlikvidovat příliš hlasitého kritika. Také současný ministr
zdravotnictví nemá příliš ochotu jednat se sdružením - důvodem by mohlo být, že byl ředitelem
nemocnice, kde pracoval jeden z lékařů, který se podílel na nezdařené operaci A. Sandauera.
Přestože sdružení přežívá pouze z darů členů a sympatizantů, až donedávna poskytovalo bezplatnou
právní poradnu (nyní pouze pro lidi s minimálními příjmy a členy sdružení). Snaží se spolupracovat
s podobnými organizacemi v Evropě a zejména změnit příslušnou legislativu. Kromě varšavské
centrály existují pobočky v dalších sedmi městech. Podle sdružení ročně trpí následky špatného
léčení přes deset tisíc lidí. Avšak soudní spory o náhradu vyhraje jen několik set lidí. Ostatní,
často v tíživé ekonomické i zdravotní situaci, zůstávají bez pomoci. Cílem sdružení je změnit
strukturu a pravomoci lékařských soudů. Dosud zde pacienti nemohou vystupovat jako strana
žalující, ale pouze jako svědkové, a celé řízení je neveřejné. Profesní solidarita dosud často
bránila potrestání chybujících lékařů. Například v roce 1998 bylo pravomocně odsouzeno pouze
0,8% lékařů, v roce 1999 zhruba 5% (100 z 1900 stížností). Sdružení za svůj velký úspěch pokládá
vznik instituce Zástupce pacientů, kterému mohou být podávány stížnosti na špatný postup
lékařů. Nejedná se však o státní úřad, je svázána se zdravotními pojišťovnami. Ale ani zde se
poškození často nedovolají spravedlnosti, protože dochází k manipulaci s lékařskými záznamy
dříve, než jsou poskytnuty inspektorům.
Skandál v Łodzi je veřejností velmi důkladně sledován a tlak na plné vyšetření se snad stane
prvním krokem k potřebným reformám, které by zabránily, aby se obdobné případy "zametaly pod
koberec" (bývalý ředitel łodźské pohotovosti přiznal, že o možném obchodování s mrtvými věděl od
začátku 90. let, ale nenašel nikdy dostatečné důkazy). Je však zřejmé, že dosáhnout dlouhodobého
cíle - povznést úroveň zdravotnictví na švédskou úroveň (systém pojištění, přiznaná odpovědnost
za pochybení atd.) - se tomuto občanskému sdružení hned tak nepodaří.
Přesto však je polské Sdružení pacientů Primum non nocere patrně nejvýraznějším občanským hnutím
na poli zdravotnictví v postkomunistickém bloku.
Více informací o sdružení a aktuálním vývoji kauzy obchodu s mrtvými (v polštině a angličtině)
naleznete na internetových stránkách: http://www.sppnn.org.pl/
|